Scéna.cz 

Štěstí dam: Muzikál 21.století?

Nedávno jsem zaslechla hodnocení, že v této sezóně je DISK nejlepším pražským divadlem. A tak zatímco profesionální pražská divadla meditují o grantech a vymýšlejí , jak přitáhnout publikum, DISK má stále vyprodáno. A v publiku zahlédnete nejen mladé tváře vrstevníků, ale i diváky značně pokročilé (dokonce i starší než já! :-)
Muzikál Štěstí dam se může zdát na tak malé divadlo skutečně megalomanským soustem, na inscenaci se podílelo na scéně i v zákulisí na padesát lidí z různých fakult AMU (!). Vznikl ovšem projekt nejen odvážný, ale i profesionálně velmi zajímavě pojatý. Kdo by si pomyslel, že , že jako téma je možné si vzít román Emila Zoly U štěstí dam z konce 19.století o vzestupu kapitalismu, vzniku prvního módního hypermarketu, opepřeného názorným předvedením nejrůznějších fíglů marketingových a reklamních metod a zároveň kritikou bezohlednosti takového typu podnikání. Muzikál-radikál (jak zní žánrové vymezení) mají na svědomí Lucie Málková, Jan Tošovský a hudebník Miloš Orson Štědroň.

Muzikál nese mnohovýznamový titul Štěstí dam – odkazuje tak nejen k názvu módního podniku ze Zolova románu, ale také k obecné pravdě, že bez bohatých nudících se paniček, které v nakupování našly smysl života, by podobný podnik neměl šanci na přežití. A do třetice – je parafrází na příběh „kterak chudá a ctnostná dívka ke štěstí přišla.“
Originalitu kousku můžeme posuzovat nejen ve srovnání s velkými profesionálními produkcemi, ale výrazně se liší i od ostatních absolventských inscenací této sezóny v Disku. Scénografie využívá bočního prostoru hlediště včetně lóží a protahuje hrací prostor až do foyeru divadla, kde v průhledu vidíme naaranžované figuríny. Právě figuríny a jejich jednotlivé (někdy až morbidně zkrvavené části) jsou jakýmsi symbolickým klíčem k hlavní myšlence inscenace. Stávají se zástupnými rekvizitami pro veškeré nabízené zboží a ve strnulé figuríny přikryté igelitem se v průběhu hry proměňují i lidé, které komercionalizace „prostoru“ odrovnala. Silná stylizace je patrná i v kostýmech a líčení všech zúčastněných. Extravagantní, chvílemi značně kýčovité, chvílemi až futuristicky laděné oděvní a vlasové kreace u bohatých, drsně machrovský zjev s koženými bundami a tmavými brýlemi u bulvárních novinářů, unifikované stejnokroje a účesy, zdůrazňující erotickou dráždivost naddimenzovanými boky a prsními bradavkami, které se dívkám rýsují v příliš těsných sexy šatech. Do tohoto babylónu barev vstupuje jako z jiného světa šedá myška – Denisa, naivní a ctnostné děvče z venkova, které se navzdory nouzi nepodřídí zajetému trendu „něco za něco“ a odmítne poskytnout chtivým pánům své jediné bohatství, panenské tělo. Nedostupnost láká, a to si naše hrdinka postupně uvědomí. Dostane šanci a dokonale ji využije. Nečekejte naivní happy end předminulého století, tj. sňatek s krásným a bohatým mužem. Dnešní Denisa je jiná – nejenže se naučí žít ve světě komerce, ale díky svým nápadům a selskému rozumu se nakonec stává osobou pro vzestup podniku nepostradatelnou.
Vedle Vojtěcha Dyka v roli majitele podniku Oktáva Moureta, který zvládá zpěv, pohyb i herectví s lehkostí, kterou mu leckterý zkušený profesionál může závidět, vytvořila v Denise zajímavou studii profesního vzestupu cílevědomé dívky, která dokáže využít příležitosti, Jana Pidrmanová. Neodolatelně ďábelského Jouvea, bezohledně zneužívajícího své funkce přesně vystřihl Tomáš Dianiška, profesně i osobně zhrzeného Robineaua v křehké rovnováze směšnosti a smutku vystihl Vojtěch Braník Dvořák. Celému kusu pak dodává šťávu duo ležérních moderátorů a zároveň paparazziů Lukáš Příkazský a Radovan Klučka.
Štěstí dam se přes diváky převalí jako obrovská vlna tsunami, je stále na co se dívat – odvážnou výpravu doprovází originální choreografie, nápadité využití prostoru a také živý orchestr. Možná, že tímto dílkem se podařilo ukázat jednu z možných cest, kudy se muzikál bude v 21. století ubírat. Těžko ale odhadnout, nakolik by měl takováto inscenace šanci v komerčním muzikálovém divadle. Nezbývá, než invenčnímu týmu přát, aby se jim podobně dařilo i po odchodu ze školy. Mohlo by se to povést – zdá se totiž, že kromě tvůrčích nápadů mají i úctu k tradici. Na premiéře totiž jejich kousku aplaudoval i Jiří Suchý, kterého symbolicky označili za jednoho z patronů muzikálu.

Orson Štědroň- Málková-Tošovský: Štěstí dam
Hudba Miloš ORSON Štědroň, libreto Lucie Málková, Jan Tošovský, Miloš ORSON Štědroň ,texty písní Jan Tošovský, Lucie Málková, režie Lucie Málková, dramaturgie Jan Tošovský , scéna Iva Němcová, kostýmy Petra Vlachynská, Barbara Wojtkowiak` choreografie Bronislava Skalická (HAMU), světelný design Martin Špetlík, zvuk Martin Klusák (FAMU), Karel Snášel, produkce Ondřej Chalupský, Eva Košařová, Tomáš Hrubý (FAMU).
Hrají: Jana Pidrmanová, Lenka Zahradnická, Vojtěch Dyk, Vladimíra Striežencová, Tomáš Dianiška, Vojtěch Bráník Dvořák, Pavla Beretová , Radovan Klučka, Lukáš Příkazký, Jana Slouková, Katarína Šuleková j. h., Jan Frič ad.
Divadlo DISK