Scéna.cz 

3 x klasické tipy

Emoce v umění: Žárlivost (8/24)
Katalánský všeuměl a spisovatel Ramón Gener se bude zabývat zhoubnou žárlivostí, a to nejen v lásce, ale i sochařství, malířství, literatuře, architektuře a v opeře. Španělský hudebník, pianista, humanista, zpěvák, píšící a moderující všeuměl Ramón Gener, jehož seriál To je opera (This is opera) jste měli možnost nedávno sledovat na televizních obrazovkách, vytvořil v letech 2017–2018 čtyřiadvacetidílný cyklus This is art, který jsme česky nazvali Emoce v umění. V úvodu každé části mj. říká: „Mám rád ty, kteří se dokáží vyjádřit skrze umění, aby sdíleli to nejuniverzálnější: emoce! Obraz, socha nebo píseň mě inspirují, vyvolají ve mně vzdor, lásku nebo dojetí. Miluji umění! V kontaktu s ním se sami proměňujeme v cosi jedinečného.“ Pokud existuje nějaká emoce, která dokáže ochromit vůli, co nás vede k tomu, že děláme šílené věci a jednáme nerozumně, je to žárlivost, která je vždy podmíněna nějakým trojúhelníkem. Ramón Gener ji s vámi bude hledat v operách (R. Leoncavallo: Komedianti), v obrazech (Edvard Munch: Žárlivost), v sochařství (barokní soupeři Borromini vs. Bernini), v mytologii ale i mezi operními divami (Callas vs Tebaldi).
Vysílání: 19.2., 01.30 hod., ČT art
Opakování: 25.2., ČT art

Českou filharmonii řídí Michael Tilson Thomas
Naše první orchestrální těleso hraje pod taktovkou hvězdného amerického dirigenta symfonické skladby Aarona Coplanda a Franze Schuberta (2022). Režie Henning Kasten. Slavný americký dirigent Michael Tilson Thomas, který v uplynulých třech dekádách Prahu navštívil sedmkrát se Sanfranciským symfonickým orchestrem, poprvé řídil Českou filharmonii. Na červnových koncertech 2022 provedl Velkou symfonii C dur Franze Schuberta a suitu z baletu Apalačské jaro Aarona Coplanda, kterou první český orchestr nastudoval teprve potřetí ve své historii.
Balet Apalačské jaro Aarona Coplanda měl premiéru v roce 1944. Prostý děj upomíná symbolicky na příběh amerických přistěhovalců, kteří si budovali v nové zemi vlastní osady. Balet je oslavou lásky, mateřství, venkovského života. Původní partitura byla určena pro komorní soubor třinácti nástrojů. Na žádost dirigenta Artura Rodzińského vytvořil Copland roku 1945 z hudby baletu orchestrální suitu. V dalších letech vzniklo ještě několik autorských verzí a také další úpravy. Suita, která zazněla ve Dvořákově síni Rudolfina, rozšířila první verzi o dalších deset minut hudby z původního baletu. Michael Tilson Thomas ji považuje za nejvyváženější a uvádí ji po celém světě.
„Velkou“ symfonii Franze Schuberta D 944 uvedla Česká filharmonie v minulosti celkem devětatřicetkrát, poprvé na Plodinové burze v Praze v roce 1903 pod taktovkou Viléma Zemánka a naposledy v Rudolfinu v roce 2006 za řízení Waltera Wellera.
Americký dirigent Michael Tilson Thomas v současnosti zaujímá čestné funkce uměleckého ředitele New World Symphony, hudebního ředitele Sanfranciského symfonického orchestru a dirigenta Londýnského symfonického orchestru. Je držitelem dvanácti cen Grammy a vedl nejvýznamnější orchestry Evropy a USA. Jeho diskografie čítá více než 120 nahrávek a má za sebou řadu televizních vysílání. Kromě své hlavní umělecké dráhy je také skladatelem. Mezi jeho nejzásadnější kompozice patří From the Diary of Anne Frank (Z deníku Anny Frankové), jež vznikla na objednávku UNICEF (Dětský fond Organizace spojených národů).
Vysílání: 19.2., 20.15 hod., ČT art

Super Diva – Fidelio (5/13)
Operní diva Catarina Molderová se s italským basbarytonistou Lucou Pisaronim, účinkujícím často v rolích operního padoucha, zamýšlejí nad původem Beethovenovy jediné opery. Beethovenova jediná zpěvohra Fidelio patří do žánru takzvaných záchranných oper. Vypráví o Leonoře, která v převleku za mladíka vysvobodí svého milovaného manžela Florestana, jehož nespravedlivě uvěznil krutý Pizzaro. Na návštěvu vězeňské pevnosti se chystá králův vyslanec, který má podezření, že guvernér Pizzaro využívá žalář jako nástroj své osobní pomsty. Mezitím se do Leonory, vystupující v mužském obleku, zamiluje nic netušící žalářníkova dcera Marzellina. Podaří se Florestana včas zachránit, nebo se stane obětí Pizzarových zlověstných intrik? Na tuto otázku odpoví až závěr zpěvohry, která je jednoznačnou oslavou manželské lásky.
O záporných charakterech v nejrůznějších operách hovoří pak italský basbarytonista Luca Pisaroni, jemuž jsou tyto role často přisuzovány. V pořadu moderovaném portugalskou sopranistkou Catarinou Molderovou se rovněž setkáte s minioperou na transgenderovou tématiku a poslechnete si akordeonovou parafrázi na slavnou Pizzarovu árii v podání Joao Barradase.
Vysílání: 19.2., 22.25 hod., ČT art
Opakování: 21.2., ČT art., 23.2., ČT art