zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Horečka sobotní noci – šachová taneční partie

Marco Salvadori, company

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Vypravit se z Prahy do Brna na diskotéku? Zdá se Vám to šílené? Obzvlášť když jízda vlakem je dražší než přeprava autobusem, se kterým riskujete neprůjezdnost naší hororové dálnice… Přesto nám to nedalo a rozhodli jsme se navštívit scénickou diskotéku Odyssey 2001. Lákadlem pro nás byla i slibovaná nostalgie hitů bratří Gibbů a jejich skupiny Bee Gees z konce 70. let.
V případě Městského divadla Brno, kde se tento vzpomínkový dýchánek odehrává, se jedná o cílenou hudební dramaturgii. Připomeňme loňskou premiéru muzikálu Bítls, který nás zavedl do šedesátek v původním parodickém textu. Horečka sobotní noci sází na popularitu osvědčeného filmového taháku z roku 1977, takže se hudebně noříme do sedmdesátek. Těšíme se na sezónu 2018/19, kdy se, doufám, budeme unášet na vlně hitů osmdesátek (že by MAMMA MIA!???). Ale to už nechme na plánech divadla…

Principál a matador divadla Stanislav Moša si dokáže poradit s jakýmkoli scénickým kusem, počínaje původními muzikály a hudebními projekty, které vznikaly na míru souboru, po špičkové muzikálové kusy ze zahraničí. Ty dost často stíhá uvést v české premiéře. V případě Horečky tomu sice tak nebylo, ale oproti pražské produkci nabízí Městské divadlo Brno nový zvukový systém, a pokud k němu připočteme čistou orchestrální interpretaci, nadané sólové interprety, a hlavně nápaditou choreografii, to vše ještě znásobené čistotou světelných efektů, pak na sebe skvělý zážitek nenechá dlouho čekat.
Ve výčtu je třeba zdůraznit nadání mladých interpretů, kterým jsou oporou bardové souboru. Postava Tony Manera dokázala kdysi vytáhnout na výsluní filmového představitele Johna Travoltu, a podobnou šancí, ale také prověřovací zkouškou je i pro Kristiana Pekara a Marca Salvadoriho. Jejich protipól Stephanie Mangano nestojí stranou. Alternující Světlana Janotová, Ivana Vaňková a Kristýna Daňhelová (understudy) jsou v podobné situaci. Interpretkám se nabízí výjimečná šance, ale zároveň stojí před nelehkým pěveckým a hereckým úkolem.
Režisér Stanislav Moša ve své interpretaci zdůrazňuje nejen únik mladé generace před rodinnými problémy a společenským rozčarováním, ale hned v úvodu nastoluje i různé sociální existenční otázky… Mladý člověk má nejen dostatek síly, aby všechny vlivy svého okolí vstřebal, ale daleko dříve dokáže předestřít řešení, které je leckdy přímočaré, nečekané v čistotě, ale někdy trochu zastřené nerozvážností a nezkušeností.

Příkladem může být dějová linka konfliktu mezi Tonym a vedoucím prodejny Fuscem (Jan Apolenář). Velmi zdrcující je střet Tonyho a jeho otce Franka Manera (Martin Havelka). Ten rezignuje po propuštění z práce na seberealizaci, utápí svou bezradnost v nečinnosti a pití piva. Máma Flo Manero (Jana Musilová) - představuje praktikující křesťanku, ráda by udělala pro soudržnost rodiny co nejvíce, je ochotna se naprosto podřídit svému manželovi. Jistou útěchou je pro ni syn Frank (Jiří Mach), který se stal knězem, ale i tato naděje se rozplyne, když Frank jr. ukončí svou dráhu kněze. Outsider Tony, často přehlížený okolím, se stává vůdcem party vrstevníků. S nimi se snaží zabavit nejen na sobotní diskotéce, ale stává se i jejich rádcem a přirozenou autoritou. Tony se snaží s tím vším vyrovnat, i když někdy přestřelí.
Marco Salvadori se skvěle vyrovnal s obloukem role, na jednu stranu snaživý a pilný zaměstnanec, poslušný syn, který se nám před očima proměňuje až po zralého vůdce. Vítězství v taneční soutěži nepřijímá, protože v nitru vyhodnocuje výkon druhé dvojice jako lepší. Do toho je zasažený smrtí kamaráda. Ta dává všem mladým bodyček, přeci jen je někdy dobré spadnout z mladistvých výšin.
Kristýna Daňhelová coby Stephanie dokáže být patřičně tajemná. Před diváky ukazuje svou interpretační zralost v plném lesku. Zdravě Tonyho odmítá, i když její srdce po něm dostatečně sálá. Dokáže se pohybovat mezi neohrabanými teenagery. Nakonec zahazuje slupku uzavřenosti a do taneční hudby prýští její neskrývané emoce vůči Tonymu.
Lukáš Janota (Joey) divákovi předkládá svou nevyzrálost, v sólovém výstupu dokáže dojmout. Zvláštní hereckou příležitost mají představitelé Glorie a Montyho – Víktória Matušová a Aleš Slanina. Oba jsou svým způsobem průvodci celým příběhem. Aleš Slanina coby mysteriózní DJ, co vládne parketu jménem SVĚT. Viktória Matušová je onou Slávou, mládí? ŽIVOTA? Její skvělý retro kostým evokuje Petru Janů v éře alba Exploduj, další symbolika generace náctiletých.

Kostýmní výtvarnice Andrea Kučerová si pohrála detailně s kostýmy ve stylu hippies, kalhot do zvonu, širokých límců, hlubokých rozhalenek u pánů. Scéna Christopha Weyerse nabízí industriální městský exteriér (opět skvělá vychytávka scénických možností MDB – projekce hladiny řeky s vlnami…). Symbolika mostních pilířů a mostu vůbec představuje oblouk jistoty a opory v životě, kdy je třeba hledat spojnice.
Horečka sobotní noci v Městském divadle Brno má své opodstatnění. Blikající diskotékový parket láká nejen k tanci, ale hlavně představuje šachovnici, na níž mladí dokážou rozplést spletitou partii vztahů mezi sebou. Taktika mládí má zelenou. Taneční rej dává v poutavé choreografii Igora Barberić každému divákovi naději bez ohledu, zda nostalgicky vzpomíná na své mládí, nebo je mladý. Jedněm, že jsou tu mladí, co zvládnou převzít budoucnost, a těm mladým, zase vzory, že mají kolem sebe vrstevníky se zodpovědností sama za sebe a prospěšností pro druhé. Horečka vyvolaná tancem nepotřebuje antibiotika, ale připravte se na pořádnou dávku energetických drinků.

Robert Stigwood, Bill Oakes, Ryan Mc Bryde: Horečka sobotní noci
Režie a překlad Stanislav Moša; choreografie Igor Barberić; scéna Christoph Weyrers; kostýmy Andrea Kučerová; hudební nastudování a dirigent Tomáš Küfhaber a Ema Mikešová.
Osoby a obsazení: Tony Manero (Marco Salvadori), Stephanie Mangano (Kristýna Daňhelová), Annette (Dagmar Křížová), Bobby C. (Radek Novotný), Double J. (Ondřej Studénka), Joey (Lukáš Janota), Gloria (Viktória Matušovová), Monty (Aleš Slanina), Frank Jr. (Jiří Mach), Frank Manero Sen (Martin Havelka), Flo Manero (Jana Musilová), Linda Manero (Pavlína Palmovská), Doreen (Petra Šimberová), Fusco (Jan Apolenář), Cesar Rodriguez (Tomáš Smička), Maria Huerta (Lenka Fučíková), Shirley Charles (Barbora Onderková), Chester Brinson (Michal Matěj), Connie (Kristýna Gašperáková), Jay (Martin Křížka).
Psáno z reprízy 6. února 2018. Detail inscenace zde.

26.2.2018 09:02:56 Josef Meszáros | rubrika - Recenze

Časopis 44 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Hráči (Činoherní klub)

Časopis 44 - sekce

OPERA/ TANEC

Vraťme hudbu dětem v Jeseníku!

Základní umělecká škola Jeseník

Základní umělecká škola Jeseník v loňském roce oslavila již 75 let. Za tuto dobu poskytla umělecké vzdělání de celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Výtvarné tipy 45. týden

Renoir a dívka s modrou stuhou

Evropské zámky
Cestovatelské tipy z Německa, Francie, Vídně, Anglie a Rumunska. Německý magazín z cyklu Eur celý článek

další články...